I can't stop lovin' you and no matter what you say or do, you know my heart is true, oh.

4. září 2014 v 18:05 | Inny Emilly |  journal
Věci jsou teď tak nějak dobré. Dalo by se to tak tedy říct, protože vždycky může být hůř, že? Teď je to nějakým způsobev v klidu. Den o de dne lepší. Den.. ale co noc? Už jste někdy zažívali pocit, že vám něco (nebo možná spíše někdo) způsobuje takovou radost a dobrou náladu a zároveň vás trhá na kusy pocit, že nevrátíte zpět něco, co už bylo a nikdy z toho už neuděláte víc. Podvědomě, ačkoliv jste rádi, že je to teď v pohodě, stejně chcete víc. Nemůžete si prostě pomoct. Touha je mocná věc. Je těžké ji ovládnout. Myslím, že si prostě nemůžeme vybrat po kom budeme prahnout. Nejde s tím bojovat, což je pro mě příšerná věc.

...

Chvílema mám pocit, že ztrácím sama sebe, že nejsem schopná prostě normálně. Jako kdybych nad sebou neměla skoro žádnou moc a ať se snažím sebevíc, nejde s tím nic dělat. Nemůžu si pomoc, nemůžu to kontrolovat, nemůžu to zastavit a někdy nejspíš ani nechci. To mě taky štve.. často si pokládám otázku "A chci já vůbec tohle zastavit? Chci tohle přestat cítit? Chci se toho vlastně zbavit?" Na jednu stranu hrozně moc chci, ale na tu druhou si to už nedokážu představit jinak. Asi by to bylo lepší bez toho, ale naděje a touha jsou svině.

A tak nehledě na to, jak mě to ubíjí, stále se toho svým způspbem držím. No, ono se to spíš drží mě, teda. Na jednu stranu mě to hrozně nabíjí dobrou energií, celý den zářím, ale pak příjdu domů a dostaví se nepochopitelný pocit. A co teprve v noci... Nechápu co to je, ale vím, že je to až tragické a unávné. Nesnáším ten pocit, že má někdo nade mnou takovou "moc".
 


Anketa

Baví tě číst mé články?

Ano
Jak které..
Ne

Komentáře

1 MuMie.xo | Web | 4. září 2014 v 19:29 | Reagovat

na jednu stranu ti závidím, ale na druhou bych se asi nechtěla takhle trápit.. S tou touhou máš pravdu.. Ovládnout ji prostě nejde:D

2 Dollie | Web | 5. září 2014 v 15:48 | Reagovat

Zažila som si čosi podobné tak rok a pol dozadu ... trápila som sa nad človekom, ktorý ma trhal na kusy len preto lebo som si naivne myslela že aj napriek tomu ma miluje (nemiloval, dnes už viem) ale ide o to že to trvalo takto asi pol roka, stále som si nahovárala že ďalej sa nedokážem pohnúť a že budem len čakať a ono sa to samo nejak vyrieši .. nevyrieši.. to akú majú nad tebou ľudia moc o tom rozhoduješ len ty sama! a tak som si to aj ja po tom pol roku uvedomila a povedala si dosť! neznamená to, že na toho človeka zabudneš alebo že budeš ignorovať pekné spomienky ale budeš to už brať inak ver mi :) tesne po tomto rozhodnutí som si našla priateľa a dneska sme spolu rok a som šťastná, no nebola by som keby som tomu nesprávnemu nedokázala povedať dosť !

3 Domi | © GRAPHICS STUDIO | E-mail | Web | 6. září 2014 v 1:27 | Reagovat

tiež sa niekedy trápim ako ty, nad ľuďmi :')

4 S-hejvi | Web | 6. září 2014 v 7:53 | Reagovat

Moc dobře tenhle pocit znám..ale neboj, vše se spraví :)

5 silluety | Web | 6. září 2014 v 17:58 | Reagovat

No tak tohle mi úplně mluvíš z duše :O mám teď stejně..
přesně.. přídeš dom a všechno je pryč,.. ale stále doufáš. I já asi nechci ztratit ten pocit, ikdyž.. nevím no.

6 Monii. | Web | 6. září 2014 v 20:22 | Reagovat

Ten první odstavec... to je tak nemožně pravdivý. Vlastně tohle všechno je strašná pravda!

7 Ginny . | Web | 6. září 2014 v 22:08 | Reagovat

Napsala si to naprosto přesně .
Je to den o de dne lepší ...
ale ty noci ... ty prostě zatím pořád bolej ..//

8 Inny Emilly | Web | 8. září 2014 v 17:57 | Reagovat

Z NĚJAKÉHO DŮVODU MI NEJDE SE PŘIHLÁSIT NA BLOG. DĚJE SE TO JEŠTĚ NĚKOMU?? =(

9 LinDa☮ | Web | 8. září 2014 v 19:31 | Reagovat

Uplne to chápem, každý si to niekedy povedal, každý nad tým rozmýšľal. Teda aspoň myslím :)
A presne, ten pocit príde až keď prídem domov...

10 Charlottew | Web | 10. září 2014 v 21:25 | Reagovat

Tenhle pocit dobře znám a v úplně jsem se viděla ve tvém článku. Ale já to mám i přes den. Vždycky když koukám z okna školy si říkám: Jsme si tak blízko a přitom tak daleko...

11 Shary.-patiencce.blog.cz | Web | 11. září 2014 v 19:56 | Reagovat

Taky jsem měla tohle období. Bylo to hrozné. Brr. Ale už jsem se z toho dostala.  Uvědomila jsem si hodně věcí.Fakt jako bych to psala já.
Neboj to časem přejde:)

12 Inny Emilly | Web | 12. září 2014 v 23:17 | Reagovat

[8]: TY JO... LIDI,  STÁLE SE MI NEDAŘÍ PŘIHLÁSIT SE NA BLOG. NEVÍM VŮBEC ČÍM TO JE, SNAD ALE NEJSEM JEDINÁ. UŽ JE TO NĚKOLIK DNÍ A HROZNĚ MĚ TO ŠTVE. MÁM TOHO TOLIK CO NAPSAT A NEMŮŽU VŮBEC NIC. KRUCI! ČÍM TO JE!?

13 Erika | Web | 14. září 2014 v 10:15 | Reagovat

No tak už som sa vrátila dúfam že si ma pridaš do affs :)

14 alexandra. - nobrainn.blog.cz | Web | 14. září 2014 v 20:20 | Reagovat

[12]: SKÚS SA PRIHLÁSIŤ CEZ FIREFOX...

15 Hipís | Web | 15. září 2014 v 12:13 | Reagovat

Všichni si mění designy, tak koukám, že bych taky mohla., Vždycky přijdu na nějaký spřátelený blog a musím se úplně porozhlédnout, abych věděla, kde to vůbec jsem. :D

Joo, vím o čem mluvíš. Nikdy nebudeš úplně spokojená, protože i když vždycky může být hůř, taky může být vždycky líp. A i když budeš mít všechno, co jsi chtěla, dřív, pořád se bude objevovat spousta toho, co bys ještě mít mohla. Jak říkáš, touha je mocná věc.

Nestalo se mi to mockrát, ale taky jsem kolikrát přišla domů rozzářená a šťastná. Říkala jsem si, že už to snad ani nemůže být lepší, ale jak jsem nad tím vším postupně začala přemýšlet, dobrá nálada mě opustila. Nevím, co to je a jsem ráda, že teda nejsem nevděčná a věčně ne šťastná sama, protože jsem si už připadala, že snad vyhledávám způsoby, abych si našla něco, o čem budu přemýšlet, abych si náladu pokazila.
Tak aspoň vidím, že to tak není a cítím se o něco líp. I když po přečtení tvých článků na mě vždycky padne takový šedivý mrak a začnu řešit každou maličkost do hloubky a nad vším začnu přemýšlet. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama