Srpen 2014

Just because I don’t care doesn’t mean that I don’t understand.

31. srpna 2014 v 19:07 | Inny Emilly |  journal

Tak bych se mohla zas ozvat, že? Nebudu tady vypisovat o končících prázdninách, toho je asi všude dost, takže to vemu jen ve zkratce. Prázdniny byly fajn. A kupodivu mi ani moc nevadí, že je zítra škola. Vždycky jsem měla stresy už týden dopředu a den před školou už jsem pomalu brečela a nervovala se, že tam zase budu muset jít. Ale tuhle novou školu mám ráda a byl to skvělý minulý rok, takže mi nějak extra nevadí, že se tam zítra vrátím.

Docela se obávám, že na blog teď budu chodit míň a míň. Budu se ovšem snažit, nebojte. Žádné novinky tu pro vás moc nemám. Teda nového toho je u mě celkem dost.. asi teda, ale nic moc o co bych se tady chtěla dělit na fb. Možná časem. Vím, že je to s těma článkama teď u mě takové všelijaké, ale snad se to zlepší. Nic moc smysluplného jsem dlouho nenapsala, ale zase něco sem dát "musím".

Statistics / 18.8. 2014 - 24.8. 2014

27. srpna 2014 v 21:28 | Inny Emilly |  blog news

» Pondělí: 56
» Úterý: 39
» Středa: 25
» Čtvrtek: 38
» Pátek: 37
» Sobota: 18
» Neděle: 38

» Celkem: 251

You think you want to die but in reality you just want to be saved.

26. srpna 2014 v 21:26 | Inny Emilly |  journal
Untitled

Už sem zase chodím málo, co? Mám zase chut' to tady celé změnit, ale nějak se nemůžu odprostit od tohohle vzhledu a stylu. Prostě už to k tomu blogu patří, tak na to asi peču. Věci v mém reálném světě se o něco zlepšily. Opět sipo nějaké té době procházím tím sebeuvědomováním a podobně. Asi v tom ted' blodím víc než předtím, ale věřím tomu, že to překonám a udržím se. Je něco co bych sem chtěla psát, ale trochu se bojím. Je to pro mě dost složitý, osobní a možná by jste si začali myslet, že jsem totálně pošahaná, takže si to prozatím ještě nechám projít hlavou.

S cvičením i jídlem jsem zas dost povolila, což musí naprosto přestat, nebo se nika nikdy nepohnu. Včera jsem vynechala den z třicetidenní výzvy a jsem za to naštvaná. Minule jsem si zas dala pauzu po dvou dnech, ale prohodila jsem si to s dalším dnem, takže se jakoby nic nestalo, ale štve mě, že z toho tak povoluju. Nesmím. Musím to vydržet co nejdýl a s jídlem se zase začít krotit. Ono, jak už nejsem zavřená doma, tak jím víc, pořád někde lítám, s někým se cpu, vrátím s ev noci a vyjím ledničku. Hrůza!

My mind scares me sometimes.

24. srpna 2014 v 10:53 | Inny Emilly |  journal
Dobrý ráno. Na to, že jsem šla spát asi po půl páté po oslavě narozenin kamaráda, jsem vstala celkem brzo. Asi něco po deváté. Čekala jsem teda, že budu spát aspoň do dvanácti. Každopádně už jsem vzhůru, udělala jsem si smoothie, ovesnou kaši a černý čaj s medem. Plus budu muset vypít asi tak 4l vody po včerejšku a celkově málo piju, tak si na to musím dávat větší pozor. Nějak mi tenhle den připadá docela nadějný. Což je dobře, ale zase abych pak nebyla zbytečně zklamaná. No, snad ne.

Lost

Upřímně řečeno nevím co psát. Nechci tady popisovat včerejšek nebo poslední zážitky a tak. Ten nadpis tohoto článku teď docela vystihuje moji situaci. Nevěřili by jste, co všechno se mi odehrává v hlavě. Je vtipné sledovat samu sebe, jak a co jsem všechno schopná udělat pro lidi, které mám opravdu ráda. Nebo jen věci, co mě v hlavě napadají. Někdy tomu ani nerozumím. Teda spíš většinu času. Pochopit mě je asi kurevsky těžký a jak by mě vůbec někdo mohl chápat, když to někdy nejsem schopná pochopit ani já sama. Tedy, já se chápu (většinou), ale vysvětlit druhým proč je to u mě tak a tak je těžký.

Je to jak takový ten boj s tím dobrým, co vám hučí do jednoho ucha a s tím zlým, co hučí do druhého. Problém je, že dobrý je mrtvý a zůstávám jen já a ten zloun. Musím se sama rozhodovat a pokušení je velké. Vím, že to třeba nedává smysl, když to řeknu takhle, ale mně to ted' tak prostě připadá.

Hunger Games: Síla vzdoru

23. srpna 2014 v 13:12 | Inny Emilly |  books
» Originální název: Hunger Games: Mockingjay
» Autor: Suzanne Collins
» Rok vydání: 2010
» Nakladatelství: Fragment (2011)

» Popis: Katniss Everdeenová, dívka v plamenech, přežila, ale její domov byl zničen. Hurikán unikl. Katnissina rodina je v bezpečí. Peetu zajal Kapitol. Třináctý kraj skutečně existuje. Vypuklo povstání. Katniss záměrně zachránili z arény krutých a krvavých čtvrtoher a bez jejího vědomí ji už před dlouhou dobou zapojili do revoluce. Třináctý kraj vystupuje ze stínů a plánuje svrhnout Kapitol. Zdá se, že všichni o pečlivě připraveném plánu vědí - s výjimkou Katniss. Úspěch povstání závisí na její ochotě stát se pěšákem, přijmout odpovědnost za nespočetné životy a změnit budoucnost Panemu. Kvůli tomu musí odsunout stranou svoji zlost i nedůvěru. Musí se stát symbolem revoluce - reprodrozdem - bez ohledu na to, že cena může být hodně vysoká. (zdroj: databazeknih)

» Můj názor: Předchozí díly jsem viděla buď v kině, nebo jsem si je stáhla. Jsem z téhle trilogie opravdu unešená a řadím to mezi své oblíbené filmy. Knihy příliš nečtu, ale prostě se mi nechtělo čekat na film a tak jsem si poslední díl s názvem Síla vzdoru prostě přečetla. Četla jsem to v pdf, takže jsem ve škole buď čučela do mobilu nebo doma do nb. Musím uznat, že na to, jak moc nečtu, tohle mě opravdu bavilo. Byla jsem do toho zažraná a několikrát mě to i dost překvapilo. Do poslední chíle jsem čekala jestli to bude Peeta nebo Hurikán, ale nakonec to byl ten, kterého jsem tam chtěla. Co mě dost mrzelo, byla smrt některých hrdinů, které jsem si oblíbila již ve dvojce. Převážně jednoho, nechci prozrazovat koho, aby jste neměli spoilery.

» Hodnocení: Jelikož jsem nečetla první dva díly (Aréna smrti, Vražedná pomsta), nemůžu tedy hodnotit, zda-li je tento třetí díl lepší či horší. Někde jsem ale četla, že předchozí díly byly lepší. Kdo ví. Já bych vám tuhle knihu ovšem stoprocentně doporučila, pokud máte Hladové hry taky rádi. ****/*****

Back to real life. Hello bird.

21. srpna 2014 v 14:10 | Inny Emilly |  journal

Tak jsem se po nějaké době vrátila zpět do reality. Nebylo to nic příjemného, ani jednoduchého. A pořád není vše vyřešené, ani v pořádku. Ještě na tom musím hodně pracovat. Nebude to moc snadné, ale já si o to budu bojovat. Udělám pro to vše maximum. Sice jsou na mě teď všichni dost naštvaní a vypadá to, že o všechno přicházím, ale pořád se to snad dá nějak zachránit. Protože, když je to skutečné, nemůže to jen tak odejít,ne?

Im just not

Co se týká toho cvičení a jídelníčku, připadá mi, že poslední dobou dost ujíždím. Hlavně s jídelníčkem. Přecpávání. Teda snažím se přecpávat "neškodnými věcmi", když už. No, ono to tak neškodný není, když je toho hodně, ale lepší než se cpát hambáčema a sušenkama. Výzvu zatím dodržuji a cvičím i ve volných dnech (což je každý čtvrtý). Včera jsem měla sto dřepů a sedmdesát sedů lehů. Dneska zase všeho o pět víc. Ani se mi to nezdá tak příšerně náročný.

Mám z toho cvičení celkem radost a doufám, že se to nakonec i vyplatí, protože váha zatím nevypadá nějak nižší ani nic podobného. Zatím z toho mám prostě spíš dobrý pocit. To je celé. Ani nevím, o čem všem bych sem měla psát, jelikož se mi to vlastně nechce vůbec probírat. Nejradši bych to někam zakopala a už šla prostě dál, jenže je třeba vyřešit některé věci, což není zrovna snadné. Snad se to ale podaří a já už budu konečně trochu v klidu.

Jak vycvičit draka 2

20. srpna 2014 v 19:45 | Inny Emilly |  movies
» Originální název: How To Train Your Dragon 2
» Rok: 2014
» Žánr: Animovaný / Dobrodružný / Fantasy / Komedie / Rodinný
» Režie: Dean DeBlois

» Popis: Ostrov Blp býval místem, kde Vikingové ve dne v noci bojovali s draky. Pak však mladý snílek Škyťák vycvičil draka Bezzubku, spřátelil se s ním a hlavně všem vysvětlil, že lidé a draci mohou žít v harmonii. Příběh poskočil o pět let dopředu a z Blpu se stal v mezidobí dračí ráj, kde se lidé a draci navzájem respektují a mají se rádi. Škyťákova největší kamarádka Astrid je hvězdou oblíbených dračích závodů, ve kterých hravě poráží ostatní vikinské teenagery, zatímco Škyťák dává přednost osamělým spanilým letům s Bezzubkou, během nichž mapují neznámá území a objevují nové světy a nové draky. Jedno z jejich dobrodružství je přivede do těžko přístupné ledové jeskyně, která je domovem stovky neznámých divokých draků. Taky se zde setkají s tajemnou Dračí jezdkyní, z které se vyklube Škyťákova dávno ztracená matka Valka. Na láskyplné objetí matky se synem ale není čas, protože nad soužitím lidí a draků se stahují mračna, která se přihnala díky Dragovi, mocichtivým a samozvaným "dračím bohem", kterému slouží nafoukaný lovec draků Eret. Tihle dva představují nebezpečí, se kterým sám Škyťák s Bezzubkou nic nezmůžou, a tak dají dohromady starou partu, do níž kromě Astrid patří i Tlamoun, Snoplivec, Rybinoha a dvojčata Ťafan a Rafana. Spolu s nimi se ale budou muset mocnému nepříteli postavit i Škyťákův otec, vikinský náčelník Kliďas Velikán a především jeho matka Valka. Naučit táhnout tenhle nesourodý spolek za jeden provaz bude nesmírně obtížné. Bez toho ale nebudou mít obyvatelé Blpu sebemenší šanci. (zdroj: csfd)

» Můj názor: Jeden z nejlepších animáků. Jedničku jsem zbožňovala, dvojku ještě víc. Vždycky jsem měla v oblibě vztah Bezzubky se Škyťákem. Z nějakýho důvodu mi to přípomínalo mě a mojí kočku, hehe. Musím uznat, že jsem u toho v kině upustila pár slz. Naprosto mě to uchvátilo. Jo, někdo si může říct, že je to jen hloupá pohádka, ale já mám prostě tyhle animáky nesmírně ráda. Z druhýho dílu jsem prostě byla úplně hotová a všem, kteří mají rádi animáky a nejlépe už viděli první díl, kokněte se na to!

» Hodnocení: Jak jsem řekla, jsem naprosto uchvácená i když je to pro někoho jen blbý animák. *****/*****

Ovocný salát

19. srpna 2014 v 11:45 | Inny Emilly |  food

INGREDIENCE
» 2 červená jablka
» 1 hruška
» 1 pomeranč
» 2 banány
» 1 kiwi
» 100g hroznového vína
» 1 citron
» 5 lžic medu
» čtvrt lžičky skořice
» pár jahod

POSTUP
Med smícháme s citronovou šťávou a skořicí. Ovoce umyjeme a nakrájíme na kousky. Vše polejeme připravenou medovou směsí. Můžete také přidat nasekané mandle, nebo obměnit různé ovoce, podle toho co máte doma, nebo na co zrovna máte chuť.

Statistics / 11.8. 2014 - 17.8. 2014

18. srpna 2014 v 13:58 | Inny Emilly |  blog news
Děkuji mnohokrát, je to naprosto krásná návštěvnost, zvláště ta středa, ale ovšem i ostatní dny. Když si představím, že při posledním top listu, jsem sem dávala návštěvnost za týden celkem 71 a teď je to 469, páni! Doufám, že o další týdny budou úspěšné. Takže znovu díky!

» Pondělí: 61
» Úterý: 72
» Středa: 127
» Čtvrtek: 84
» Pátek: 61
» Sobota: 29
» Neděle: 35

» Celkem: 469

Strikingly demonstrate a mourning those who have less pain.

17. srpna 2014 v 20:41 | Inny Emilly |  journal
Domov, sladký domov. No, zase tak sladké to tu není a upřímně řečeno, ani tu moc nechci být. Teda jo, ale nejraději sama, bez mamky. Aspoň pár dní, ale snad by mohla odjet třeba na dva dny. Hrozně jsem se na blog těšila, to by jste nevěřili. Je to teď taková věc, ke které jsem hroznbě přilnula. V poslední době je to se mnou zvláštní a teď po návratu z Moravy, je to ještě tak 50x horší. Ani nedokážu říct jak mi je. Prostě na nic, ale zároveň o tom nechci s nikým mluvit. Mám trochu zmatek v hlavě, takový ten boj s vlastními démony, které ovlivňuje vaše okolí a jediná věc, která dává smysl, je samota. Tak je to asi jediná věc, která mi jde.

Untitled

Jelikož se mi teď nějak nechce vypisovat z těch prázdných pocitů, tak se zaměřím na ty ostatní věci. Za prvé chci říct, že mě nesmírně potěšilo množství vašich milých komentářů a celkově vaše návštěvy. Nemohla jsem se dočkat, až sem zase něco napíšu. Dále bych chtěla říct, že jsem na Moravě trochu popustila uzdu a cpala se zákuskama a chlebíčkama. Nebylo to uplně dobré, ale nebylo to ani nějak přehnané. Ráno jsem si dávala musli, pak až oběd a během dopoledne a po "věčeři" zobáníčko. Vlastně to bylo takhle jen den a půl, takže to není tak hrozný.

Na jeden den jsem i vynechala cvičení. Jen v sobotu. V pátek jsem cvičila před odjezdem a dneska jdu běhat. Plus musím pokračovat ve 30ti denní výzvě. Navážu prostě tam kde jsem přestala, však on to jeden den nevytrhne. Tudíž mě dneska čeká 75 dřepů (fuu, plus běhání, to mi asi umřou nohy) a 55 sedů lehů. Snad jsem tam moc nezlenivěla. Ale všimla jsem si, jak málo mi teď stačí, abych se cítila nacpaná. A to jsem v pátek měla jen snídani, oběd, svačinu a k večeři celozrnou housku a rybí salát a cítila jsem se ohromě plná. Pak jsem si dala polívku k obědu v sobotu a jako druhý jen jeden knedlík ke svíčkové. To se mi snad ještě nestalo. Ale zase vzhledem k tomu mlsání...