We are strangers. Again.

22. července 2014 v 21:39 | Inny Emilly |  journal
Mít někoho rád je docela závaží. Je to risk. Začnete se o něj bát, záleží vám na něj, plno vašich citů se k někomu váže. Stejně tak vaše nálada, starosti, ale i radosti. Máte plno plus, ale i mínus. Ostatně jako všechno, že? Někdy máme některé lidi tak rádi, že by jsme pro ně udělali snad vše. To je hezké, ne? Na jednu stranu ano, ale taky je to docela trest. Co když my máme toho člověka radši než on nás. Co když jsme ochotni udělat pro něj mnohem víc než on pro nás? A co když je tohle naše velké "přátelství" jen snůška keců?

V poslední době nastala komplikovaná situace. Svým způsobem by se dalo říct, že jsem s ní neměla nic společného, až na to, že jsem věděla o tom všechno a byla ve středu dění, i když jen divákem. Problém byl, že v hlavní roli byli mý kamarádi. Lidi, které mám nesmírně ráda, kteří jsou mi nejbližší a udělala bych pro ně první poslední. Ovšem já věděla až moc věcí. Bylo mi z toho zle. Nevěděla jsem co dělat. Samé lži a přetvářky a já už nemohla. Komukoliv z nich bych něco řekla, někomu dalšímu z toho zbytku by to ublížilo. A co teď? Nakonec, aniž bych chtěla jsem musela u někoho už říct pravdu. Jen díky mému "talentu" lhát (neumím vůbec lhát, všichni to na mě hned poznají). Věci se sesypaly. A hádejte co? Nejspíš s toho stejně vyjdu jako ta špatná.

Untitled

Kriste! Jak já tohle nenávidím. Když mi na někom záleží. Nenávidím ty pouta k nějakému člověku. Zbytečnost. Jak ráda bych se toho znovu zbavila. Bylo skvělé mít kamarády, partu, lidi okolo sebe. Konečně jsem měla to, po čem jsem takovou dobu toužila a teď? Se to pokazilo a svým způsobem za to můžu já. Ačkoliv jsem vlastně neudělala nic špatnýho. A tak je asi ve finále nejlepší být sám, ne?
 


Komentáře

1 Smile | Web | 23. července 2014 v 12:32 | Reagovat

Já jsem asi divá, ale nesnáším samotu a přitom mi hrozně leze na nervy, když se mně někdo ptá, jestli s ním půjdu ven každý den... Jsem ráda, když se mně někdo zeptá, ale ne pořád.
Jestli z toho vyjdeš jako ta špatná, je to nesmysl. Přece, podle toho, jak jsem to tedy pochopila, ti na nich/něm/jí záleží, na té osobě nebo osobách, tak proč bys ty měla být ta špatná?!
Máš ale pravdu. Mít někoho rád je jako závaží. Nedokážeme se vypořádat se zlomeným srdcem, nebo s tím, když nám někdo zemře, protože jsme ho měli rádi, nebo jsme ho dokonce milovali, a teď je to jako závaží, které nás táhne ke dnu...

2 Ilyya Lay | Web | 23. července 2014 v 12:55 | Reagovat

Bohužel někdy se tak stává.. a to obzvlášť mezi partou přátel. Mezi kamarády. A to i přesto že člověk něco myslel dobře..

3 LinDa☮ | Web | 23. července 2014 v 13:20 | Reagovat

Hlavne sa neobviňuj. Nie je to tvoja vina.....
Pretvárky nie sú dobré. Aj keď niekedy je lepšie sa pretvarovať. No potom je to už nezvládnuteľné... a ešte keď človek nevie klamať... :(

4 Teri | Web | 24. července 2014 v 12:57 | Reagovat

Vždycky člověk výjde jako nejhorší z toho, co vlastně ani špatně nemyslel. Taky upřímně nesnáším, když mi na někom záleží. Prostě i když je mezi náma všechno ok, přemýšlím nad tím, proč tohle vlastně dělám, protože na konci si vždy jen ublížím. Achjo.

5 Little Black Girl | E-mail | Web | 25. července 2014 v 0:03 | Reagovat

Milujem to, keď som sama, milujem na jednu stranu, na tú druhú to neznášam, neznášam keď mám depresie a nemám sa na koho obrátiť, nemám koho zavolať von na vzduch, vždy idem sama. Ale hovorí sa, že keď nemáš nikoho, je Ti dobre, pretože nemusíš odpovedať na otázky typu, "ako sa máš?".."si v pohode?".."deje sa niečo?".. Tie putá, zahodila som ich, už tu niesú, poviem Ti to takto, na prvý pohľad, to bola bolesť, odpor, sebastrednosť,.. bolo to divné, keď si sa nemala na koho otočiť. Ale potom som začala zisťovať výhody, nemá ťa kto sklamať. Keď sa sklameš sama, tak si na seba zanadávaš, ale potom si zase veríš, u ostatních ľudí, to tak ale nieje, priznajme si to.

6 Laleh Maro | E-mail | Web | 29. července 2014 v 17:15 | Reagovat

Je ťažké mať niekoho rád, je to veľký risk. Ale keď už potom nájdeš niekoho, kto za to stojí, tak...by si možno bola aj rada, že si to riskla. :-)
Ja som mala kamarátov...celú partiu zlých a ľahostajných kamarátov, ktorý sa so mnou bavili len zo zvyku. Bolelo to, ale po 2 rokoch som našla cestu ako sa od nich odpútať a našla som si úplne nových skvelých ludí. Treba to meniť, nemusí ti to byť ľúto. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama