Červenec 2014

Rexona: Maximum Protection

27. července 2014 v 14:17 | Inny Emilly |  beauty&body
Tuhle věc (teď už ani né takovou novinku) jsem musela prostě vyzkoušet. Podle všeho by to měl být velmi silný a účiný deodorant, který zabrání pocení. Nanáší se před spaním. Je to tuhý deodorant, možná spíše by se i dalo říct.. přiopadá mi to jako krém. Prostě, není to takový ten klasický tuhý deodorant. Má poměrně dost výraznou vůni. Připomíná mi třeba nějaké mýdlo nebo tak něco. Na začátku mi přišla taková neutrální a nějak mi nevadila. Teď mi připadá silná a až nepříjemná.


Ze začátku se mi opravdu zdálo, že to funguje. Nanesla jsem ho po srchování než jsem šla spát, ráno opět trochu... Celý den jsem se skoro nepotila a když už, zdálo se mi, že to aspoň dost kryje ta vůně. Pár dní jsem to takhle používala, ale časem mi to začalo připadat opět úplně k ničemu. Vím, že co jsem si četla většinu recenzí, tak si to všichni nesmírně vychvalovali, ale na mě asi ani tohle příliš nefunguje. Sice je pravda, že už to nepoužívám nějak pravidelně, protože už mi to prostě vůbec nevoní, ale i tak. To se mi ale stává u většíny deodorantů. nejrve mi voní a po pár týdnech je nemůžu vystát. Navíc mi připadá, že prostě na mě nic nefunguje.

Další plus má, že nešpiní, nebo se mi to minimálně zatím nestalo. Cena je trochu vyšší, asi do 150,-. Já to snad tehdy kupovala v nějaké akci v DM, se slevou či tak něco, takže mě to vyšlo celkem na snesitelnou cenu. Dostupnost je dobrá, mají ho snad ve všech drogériích. Ve výsledku nevím co bych dodala. Řekla bych, že asi pro mě prostě není, ale pro ostatní bych doporučila zkusit. Kladných recenzí jsem četla mnohem více, než těch špatných, kterých byla jen hrstka.

Hodnocení: **/*****

Joy Division / Love Will Tear Us Apart

25. července 2014 v 16:34 | Inny Emilly |  music
V poslední době se mi pod kůži celkemdostala anglická post punková skupina Joy Division. Jako první jsem objevila písničku Love Will Tear Us Apart a okamžitě mě okouzlila. Potom Disorder a 24 hours. No a už to jelo. Pořád je to pro mě celkem novinka, i když moc nová skupina to teda není, hehe. Každopádně než projdu všechny písničky, bude to chvilku trvat, ale už teď je mi jasný, že to bude jedna z mých oblíbených skupin.


We are strangers. Again.

22. července 2014 v 21:39 | Inny Emilly |  journal
Mít někoho rád je docela závaží. Je to risk. Začnete se o něj bát, záleží vám na něj, plno vašich citů se k někomu váže. Stejně tak vaše nálada, starosti, ale i radosti. Máte plno plus, ale i mínus. Ostatně jako všechno, že? Někdy máme některé lidi tak rádi, že by jsme pro ně udělali snad vše. To je hezké, ne? Na jednu stranu ano, ale taky je to docela trest. Co když my máme toho člověka radši než on nás. Co když jsme ochotni udělat pro něj mnohem víc než on pro nás? A co když je tohle naše velké "přátelství" jen snůška keců?

V poslední době nastala komplikovaná situace. Svým způsobem by se dalo říct, že jsem s ní neměla nic společného, až na to, že jsem věděla o tom všechno a byla ve středu dění, i když jen divákem. Problém byl, že v hlavní roli byli mý kamarádi. Lidi, které mám nesmírně ráda, kteří jsou mi nejbližší a udělala bych pro ně první poslední. Ovšem já věděla až moc věcí. Bylo mi z toho zle. Nevěděla jsem co dělat. Samé lži a přetvářky a já už nemohla. Komukoliv z nich bych něco řekla, někomu dalšímu z toho zbytku by to ublížilo. A co teď? Nakonec, aniž bych chtěla jsem musela u někoho už říct pravdu. Jen díky mému "talentu" lhát (neumím vůbec lhát, všichni to na mě hned poznají). Věci se sesypaly. A hádejte co? Nejspíš s toho stejně vyjdu jako ta špatná.

Untitled

Kriste! Jak já tohle nenávidím. Když mi na někom záleží. Nenávidím ty pouta k nějakému člověku. Zbytečnost. Jak ráda bych se toho znovu zbavila. Bylo skvělé mít kamarády, partu, lidi okolo sebe. Konečně jsem měla to, po čem jsem takovou dobu toužila a teď? Se to pokazilo a svým způsobem za to můžu já. Ačkoliv jsem vlastně neudělala nic špatnýho. A tak je asi ve finále nejlepší být sám, ne?

I can't explain but I wanna try.

20. července 2014 v 13:17 | Inny Emilly |  journal
Přemýšlím o věcech, co mě v poslední době nějakým způsobem nadchly. Promlém je, že si nemohu ani za boha vzpomenout. A proč na to vlastně myslím? Vážně netuším. Prostě mě to teď tak napadlo. Asi je to způsobeno tím, že jsem se sotva probudila, a jsem příjemná asi jako struhadlo na okurky, takže si nějak marně snažím vybavit věci co mě nadchly, abych si zlepšila náladu. Pravděpodobně to bude způsobeno tím horkem plus probuzením, že jsem úplně mimo. Moc jsem toho za poslední dobu ani nenaspala. Od včerejčka od devíti ráno, do dneška do devíti ráno, jsem nespala vůbec. Pak jsem si dala tři hoďky a jedeme dál. Vlastně mi to docela vyhovuje. Tyhle prázdniny jsou zatím, až na pár detailů docela v mém stylu. Nemám na co si stěžovat. Asi je to ten typický pubertální život, či jak to nazvat. Neustále někde pobíhat nebo posedávat s kamarády. Zbožňuju to.


girl & boy

Věci mi připadají tak rychlé a zároveň neutíkají tak, jako obvykle. Svým způsobem mám pocit, jakoby se mi zastavil čas. Pořád to stejné, zároveň jiné. Děje se toho tolik a ve finále vlastně skoro nic. Je to zamotané. Ostatně jako všechno, že? Neustále ve všem vidíme nějaké složitosti a komplikace, ačkoliv tam možná ani nejsou, ale bez nich by to nebylo ono. Svět se točí, lidé přichází a odchází, věci se mění, čas plyne, všechno se děje... Mám dojem, že spoustakrát si říkáme, jak se v našem životě nic nového zvláštního neděje, ale když se pak otočíme o rok zpět, možná i méně, tak všechno bylo jinak.

Asi mám po probuzení prostě jen podivné a zamotané myšlenky. Chvílema se v tom ani sama nevyznám, ale mám takový pocit, že i když jsou to možná pro někoho nesmysly, musím to nějak vypsat. Tady je jediné místo, kde tyhle podivné věci mohu ventilovat. Ani nevím, proč to vůbec dělám, co mi to vlastně do života dá. Třeba to jen zabíjí volný čas... Užitečné to tedy nikomu moc není, ale o to vlastně asi ani nejde, ne?

Heaven we hope is just up the road.

15. července 2014 v 22:57 | Inny Emilly |  journal
Čím více jste nyní šťastní, tím více vás to později bude bolet. Jste ochotni do toho i tak jít a vyrdžet to? Ano, asi už chápu tyhle zákony o štěstí. Pořád všichni naříkáme jak je všechno na prd, že chceme být šťastní, chceme zažívat samé hezké věci a když je zažíváme a skončí, akorát fňukáme, proč se to vůbec kdy stalo. Pravdou je, že jsme nevděční a velkou většinu těch "špatných věcí" si vlastně děláme samy. Nemůžeme přece čekat, že věci budou trvat věčně. Čím víc raodsti prožíváte, tím víc vás jejich ztráta bude bolet. Vím, nejsem o moc lepší. Taky neustále naříkám, ale aspoň si tyhle věci uvědomuju. Ne jako lidi, co neustále vidím brečet na facebooku, jak je k nim život nefér, jak nemají tohle a tamto a nikdo je vlastně nemá rád a bla bla. Radši se s takovýma lidma ani bavit nechci, protože z nich obvykle sálá nějaký negativismus, který do vás dost možná zasadí. Těm lidem se dá říct jen "vzchop se!".

Chvilku je všechno super, chvilku zase ne, ale ta chvilka, kdy to super není, vám obvykle připadá jako celá věčnost. Vážně se snažím si tyhle prázdniny užít, nepřehnat to jako loni, obklopovat se novými lidmi, utíkat nějakým depresivním náladám jak svým, tak i druhých. Cítit se prostě naživu, plná energie, spokojená, obklopená jinými lidmi, poznávat nové věci.

Follow me - image #1917060 by Maria_D on Favim.com

Smutné je, že jsou osoby, které vás doukážou udělat šťastnými a spokojenými, ale také to jsou ty stejné osoby, kvůli kterým, je vám nakonec nejhůř. I přesto tyhle lidi nedokážete odstřihnout. Nedokážete se zbavit těch myšlenek na deobré časy a hezké chvíle s nimi, ani když vás to teď naprosto ničí a vy víte, že už se to znovu dít nebude. Měli by jste je vypustit z hlavy a dát svobodu samy sobě, ale nejde to. Ty vzpomínky bolí, ale zároveň i těší. Nejsou to, ale přeci jediní lidé na světě. A když se necháte unášet tou bolestí, přestanete mít zájem o okolí a budete chtít být prostě doma v pokoji bez lidí, nikdy nepotkáte nové lidi a další dobré vzpomínky... Nebojte se bolesti, protože bez ní vlastně nejsou ty šťastné chvíle.

https://www.youtube.com/watch?v=1PvBc2TOpE4
https://www.youtube.com/watch?v=Lh3TokLzzmw

Sigma / Nobody To Love

10. července 2014 v 9:58 | Inny Emilly |  music
Tahle písnička mě prostě něčím úplně uchvátila. Možná to byl taky trochu ten klip, co já vím. Kdo by nechtěl zažít takové "dobrodružství". Já určitě jo. Skoro mám chut' se sbalit a někam prostě jet..


Calvin Harris / Summer

9. července 2014 v 11:43 | Inny Emilly |  music
Pro mě docela hit tohoto léta. Spojuju si tu písničku se super zážitky a se skvělou partou. Moře, pláž, sluníčko, párty! Miluju tyhle letní písničky, ale mám dojem, že letos jich teda moc není, takže musím sjíždět ty starší, ale osvědčené. Například Summer Paradise od Simple Plan.


Statistics / 30.6. 2014 - 6.7. 2014

7. července 2014 v 12:44 | Inny Emilly |  blog news

PONDĚLÍ: 8
ÚTERÝ: 11
STŘEDA: 17
ČTVRTEK: 14
PÁTEK: 12
SOBOTA: 8
NEDĚLE: 10

CELKEM: 80

Statistics / 23.6. 2014 - 29.6. 2014

7. července 2014 v 12:43 | Inny Emilly |  blog news

PONDĚLÍ: 9
ÚTERÝ: 7
STŘEDA: 9
ČTVRTEK: 5
PÁTEK: 12
SOBOTA: 9
NEDĚLE: 11

CELKEM: 62

Statistics / 16.6. 2014 - 22.6. 2014

7. července 2014 v 12:42 | Inny Emilly |  blog news

PONDĚLÍ: 9
ÚTERÝ: 12
STŘEDA: 17
ČTVRTEK: 10
PÁTEK: 11
SOBOTA: 7
NEDĚLE: 8

CELKEM: 74