Leden 2014

Our attitude towards life determines life's attitude towards us.

30. ledna 2014 v 18:03 | Inny Emilly |  journal
Kolikrát už jste někomu řekli větu "Vím jak ti je." nebo "Chápu tě." a podobně.. Ale jak to můžete chápat, když nejste ve stejné situaci? Jak můžete pochopit něco, co sami neprožíváte a ani neprožijete. Každy je jiný a má svůj příběh, svůj způspb prožívání, svoje reakce na to.. takže vlastně nemůžete vědět jak mu je a chápat to, protože nejste na jeho místě. Ale stejně řeknete "Já ti rozumím." když jste třeba byli nebo jste v podobné situaci, ale nikdy to není totéž. Řekla bych, že "rozumím ti" je spíše "nejsi v tom sama, jsem na tom podobně" nebo "trápí nás podobné věci". Zase mám dneska úvahy jak prase..

"Pokud o tom stále mluvíš, pořád se zajímáš.." Je to pravda? Vážně? I po půl roce mě to nepustilo? To snad není možný. Tohle nejsem já. Všechno se zdá být tak jiný. Chci říct... ostatní mají pocit, že se nic nezměnilo, ale pro mě je všechno úplně jiný. Já jen doufám, že ostatní to uvidí taky. Uvidí tu změnu. Uvidí, že jsem jiná než si myslí. Říká se, že by se nemělo vstupovat dvakrát do stejné řeky, ale podle mě si lidé zaslouží druhou šanci. A někdy si jich zaslouží i víc. Věřím tomu a dávám lidem, zvláště těm, které mám ráda i deset nových příležitostí. Snad každý si zaslouží šanci, být jiný, být tím, kým chce být..

sleeping :D

Není fér odsoudit lidi, pokud je moc dobře neznáte, ačkoliv to vlastně chápu. Někteří lidé se vám zhnusí už na začátku, nebo vám prostě nesedí a nechcete je už ani poznat. Ano, to dokážu pochopit. Jenže každý den, kdy více a více poznávám své spolužáky/kamarády, zjišťuji, že to co jsem si myslela na začátku, bylo špatně. Sleduji a dozvídám se, v jakých jsou situacích, co je vede k tomu být takovými. Co je pohání k různým činnům, reakcím, chování. A i někomu, koho opravdu nemám ráda se snažím dát šanci a stále věřím, že se uklidní. Však ani já nejsem dokonalá, přesně naopak. Dělám kopu chyb a stále se vyvíjím a měním. Učím se chápat věci, poznávat svět a dostat se na správnou cestu. Můžu jen doufat, že ze mě bude takový člověk, jakým chci být. A snad i oni budou takový jaký chtějí být, protože by měli dostat šanci.

Balea: After Shave Pflege-Gel Sensitive

29. ledna 2014 v 14:43 | Inny Emilly |  beauty&body
Jelikož mám často problém se začervenáním a pupínky po holení, potřebovala jsem něco na zklidnění. Náhodou jsem na jedněch stránkách, kde slečna píše recenze na různé produkty pro citlivou pokožku, narazilana tohle a rozhodla se to vyzkoušet. Říkala jsem si, že za nějakých 50,- do toho půjdu, i kdyby to mělo být k ničemu. Ještě ho sice nepoužívám takovou dobu, abych mohla dělat nějaké přesné závěry, ale přeci jen o něm napsat musím.


Na obalu je psáno, že zjemňuje lehká zčervenání kůže a působí proti vzniku pupínků. Je vhodný pro citlivé oblasti těla jako jsou třísla a podpaždí. Tady bych se asi pozastavila. Řekla bych, že v oblasti třísel to nepůsobí až tolik. I když pravdou je, že se mi udělají až druhý den a asi né tolik jako dříve. Podle složení obsahuje bambusový olej, panthenol a alantoin. Nádherně voní. Asi tak nějak jako různé dětské olejíčky a podobně. Na nohy bych řekla, že funguje opravdu obstojně. S hydratací tam taky nějak nevdím problém. 100 ml za nějaký 40,- až 50,- určitě není špatná koupě, ačkoliv si říkám, že ho nejspíš rychl vypotřebuji.


Hodnocení: ****/*****

Either you run the day or the day runs you.

28. ledna 2014 v 15:52 | Inny Emilly |  journal
Proč jen jsem tak zatraceně líná? Ve škole jsem ještě byla plná energie a říkala si, co všechno dneska udělám a teď tady usínám u počítače a nic se mi nechce. Nesnáším to. Nejraději bych sebou mrskla do postele a spala, jenže to by byla půlka dne zbytečně v háji, takže prostě musím doufat, že kafe splní mé očekávání a trochu mě nakopne. Ještě k tomu ta závislost na facebooku, kde jsem každou chvilku. Jen se odhlsím a za pět minut zase kontroluju novinky. Nesnáším to. No, aspoň tam každý dvě minuty neházím status o tom, co dělám a fotky toho, co mám k obědu.

Musím se nějak probrat.. takhle si nechávám zbytečně utéct svůj den. Nějak se nemám ani moc co učit, takže si můžu dělat co chci a přece tu příležitost neprospím, ne? Dneska ráno jsem v metru viděla takový roztomilý pár. A snad poprvé jsem se nad něčím takovým usmála. Asi už jsem taky došla do stádia, kdy bych se tomu nebránila.. Když jsem takový krásný vztah měla, neuměla jsem si toho dostatečně vážit. Asi to přišlo moc brzo a nebyla jsem na to připravená. Ve spoustě věcí mi to pomohlo a hodně dalo (tedy on), ale potřebovala jsem si ještě nabít hubu, poučit se, užívat si a přehnat to, abych si urovnala věci v hlavě. Fungovalo... ovšem teď mi to teprve začíná opravdu chybět.

November. | via Tumblr

Vím, že někdy potkám někoho dalšího, ale už to nikdy nebude tohle. Možná to bude i lepší, kdo ví. Asi to tak mělo být. Nejspíš si teď ani vztah nezasloužím, za to opravdové kamarády zjevně ano. Na to si teď opravdu nemůžu stěžovat, Čekala jsem na ně dlouho a je to úžasný pocit vědět, že tu pro vás někdo je, že vás vyslechne a podpoří, nebo vám dá facku a řekne ať nefňukáte. Je k vám upřímný a co je na tom nejlepší.. má vás doopravdy rád a to vám to nemusí říkat každý dvě minuty. Vastně to nemusí říkat vůbec, protože to víte a nezáleží na tom, kolikrát vám řekne "debile, sereš mě, chcípni, nesnáším tě!"

Tak nějak bych asi měla říct, že je všechno v pořádku a nemám si na co stěžovat. No... nestěžuji si, to je fakt. Měla bych být vděčná za to, co mám a já taky jsem, ale přesto.... ách jo, nesnáším se, že nad tím přemýšlím tak jakože nemám dost. Jsem opravu nevděčná a nezasloužím si ani to, co mám! Stydím se za to, že bych si troufla jen pomyslet na to, že mi to není dost. Mám dobré kamarády, s rodinou je to v pohodě, ve škole se mi tak nějak daří (nemyslím známky), tak prostě nemám na co si stěžovat. Jsem spokojená.

Statistics / 20.1. 2014 - 26.1. 2014

28. ledna 2014 v 14:58 | Inny Emilly |  blog news

PONDĚLÍ: 26
ÚTERÝ: 25
STŘEDA: 22
ČTVRTEK: 16
PÁTEK: 18
SOBOTA: 24
NEDĚLE: 22

CELKEM: 153

Majk Spirit / S Tebou

27. ledna 2014 v 18:06 | Inny Emilly |  music
Majk je jeden z mých nejoblíbenějších raperů. Dříve jsem ho poslouchala víc, to je fakt, teď už jedu spíše Ektora, ale ke Spiritovi se vždycky ráda vracím. Album Nový člověk jsem poslouchala od rána do večera. Jeho slova se mi vždycky zarývají do hlavy a vyvolávají ve mně různé myšlenky, stejně tak i u Ektora. Ovšem rozdíl mezi nima mi příjde, že Majk jede víc ze srdce a takové ty hluboké myšlenky života a "lásky", kdežto Ektor tak nějak říká "zvedni prdel, něco se sebou udělej a nebreč". Takhle písnička je starší, ještě z alba Mladý rebel, ale mně se vždycky líbila a vždycky bude.


Co říkáš na Majka?

Making someone else smile is the best feeling.

26. ledna 2014 v 15:52 | Inny Emilly |  journal
Auky au. Tři dny na horách a učení se na prkně a každičká část mého těla umírá bolestí. Ale přežiju to, jako vždycky, hehe. Vůbec mi to nešlo. Jsem fakt tupá. Tak ale něco málo zvládnu, snad to bude na lyžák stačit a doučím se tam zbytek. Teď jdu omrknout všechny vaše komentáře, kouknout na nejnovější díl upířích deníků. Muhehe a zejtra zase škola, fňuk. Jsem zvědavá, jestli se vůbec vyhrabu z postele, když mám problém jenom zvednout ruku.

Abych tady jen nekňourala, musím uznat, že to byl opravdu vysmátý víkend. Sice bylo nekonečně mnoho bolestivých pádů, ale i tak jsme se maximálně nasmály. Je super mít kamarádku, která vám 20x denně řekne, že vás nesnáší, ať chcípnete a podobně než nějakou, která vám vykládá jak vás hrozně miluje a posílá vám milion srdíček a pusinek a ve skutečnosti je to úplně jinak a je falešná. Není nad upřímné kamarády

Hipster

Jsem tak unavená a vyždímaná, že už ani nevím co píšu, tudíš asi s něčím normálnějším příjdu až později. Teď jdu válet své šunky do postele a pojídat k tomu mentosky, které mi ještě zbyly. Ňáám. Btw.. děkuji za všechny ty komentáře a návštěvy. Zatím se mějte krásně.

Syoss: Supreme Selection Restore

23. ledna 2014 v 23:18 | Inny Emilly |  hair
Mám vážně dost zničený vlasy a tudíž je pro mě 2x tak důležitý používat různé ochrané spreje a podobné věci. Tohle byl dárek od nejlepší kamarádky, tudíž ani nevím cenu, ale mám dojem, že tahle značka není až tak drahá a vzhledem k tomu, že neměla moc peněz, tak jsem si jistá, že to opravdu drahé nebylo.


Podle toho co píší na obalu, by to mělo mít asi tak deset účinků. Regenerace, posílení, poddajnost, proti krepatění, lesk, ochrana před teplem, skvělá rozčesatelnost, pružnost, ochrana před třepením konečků a hydratace. Abych pravdu řekla, když používám něco takového na vlasy, tak většinou nepoznám jestli to opravdu funguje, jestli je to jen můj pocit, nebo nefunguje. Tak nějak bych řekla, že to funguje co se týká toho lesku a rozčesávání, možná i ta hydratace, pružnost a jak doufám, tak i ta ochrana před teplem.

Tento přípravek je určen pro silně poškozené vlasy, což je tedy přesně pro mě. I když podle mě, vám žádný přípravek prostě zničené vlasy nenapraví. Na to jsou beztak ideální nůžky, ovšem jistá změna by tu byla a pravdou je, že mé vlasy jsou na tom o něco lépe než byly.


Co ale absolutně nejvíc miluji na tomhle spreji, je jeho vůně. Naprosto krásně to voní. Nejlepší na tom je, že ta vůně vydrží dlouho. Vždycky říkám"jéé já voním, to bude tou novou voňavkou", ale není. Jsou to moje vlasy. A už jen z tohoto důvodu bych to používala, i kdyby to bylo neúčinné. A ještě musím uznat, že mé vlasy jsou po použití jemné a příjemné.

Hodnocení: ****/*****



Statistics / 13.1. 2014 - 19.1. 2014

23. ledna 2014 v 16:48 | Inny Emilly |  blog news

PONDĚLÍ: 20
ÚTERÝ: 31
STŘEDA: 40
ČTVRTEK: 24
PÁTEK: 24
SOBOTA: 23
NEDĚLE: 38

CELKEM: 200

Happy Birthday my blog!

21. ledna 2014 v 23:57 | Inny Emilly |  blog news
Ještě asi deset minut má můj blog narozeniny, tak musím rychle napsat článek. Za ten rok mi toho hodně přinesl, ačkoliv se to může zdát jako blbost. Člověk, který to nezná by si mohl říci "co by ti tak blog mohl přinést dobrého?". No, je toho poměrně dost. Nejednou mi pomohlo, sepsat si myšlenky do článkum vypsat se z toho a vlastně si tak nějak urovnat věci v hlavě a někma to dát. Bylo tu i plno lidí, kteří mě podpořili a podporují, mnoho lidí, kteří jsou mi sympatičtí a dá se říct, žeje beru jako takové virtuální kamarády. Někteří jsou opravdu úžasní a já jsem vděčná, že jsem měla možnost, aspoň malinko tyhle lidi poznat a vidět, že ve světě neexistuji jen já a moje trable, jsou tu jiné věci, jiní lidé, jiné trápení. Jsou tu ale silní lidé, kteří bojují a je super, jak se můžeme navzájem podpořit s vlastně úplně "cizími" lidmi, svěřit se, poradit si, pomoct si.

Čas od času si přečtu staré články, podívám se o čem jsem psala, jak jsem se měla, co jsem prožívala a ohlídnu se jak to bylo tehdy a kam jsem se posunula nebo kde jsem se zasekla. Tyhle ohledy do minulosti nejsou jednou za čas špatné. Uvidíte kus cesty, kterou jste prošli a překonali. Třeba zjistíte, jak velkou změnou jste prošli.. Tak tedy vše nejlepší mému milému blogu a děkuji za vše! Vám všem díky :)

malcolm | via Tumblr

The worst feeling is when you know, that if you do anything, it is a bad choice.

20. ledna 2014 v 21:11 | Inny Emilly |  journal
Zítra to bude už rok, co mám tento blog. Přemýšlela jsem, že by to chtělo nějakou párty, možná soutěže a tak, ale nejsem moc na vymýšlení těch odměn, výher a podobně, tak to asi nechám být. Ještě uvidím. Nejspíš ani nebudu mít moc čas to tady nějak oslavovat. Škola teď zabírá dost času, navíc musím nakoupit věci na hory, kam jedu v pátek a nemám rukavice, obal na snowboard, helmu, brýle, nic. Je to zvláštní, že už je to rok, co jsem se rozhodla jen tak z nudy (předpokládám, že jsem byla asi nemocná), založit si blog. Jsem ráda, že jsem to udělala. Dalo by se říct, že mi to něco i přineslo. Když se tak ohlídnu, vidím kus cesty, několik změn, horší i lepší chvíle a plno vzpomínek a myšlenek na jednom místě. I tohle pro vás může blog znamenat.

👗

Dnešek jsem celkem prospala. Ještě ve škole jsem měla plno energie a doma bum a spánek až do půl osmé. Měla bych se ještě učit na velkej test z chemie, ale moc se mi do toho nechce. Přesto musím. Taky si chci uklidit ve skříni, jelikož jsem byla nakupovat a došlo mi místo. Je to vtipný, pořád mám pocit, že nemám co na sebe a přitom to už nemám kam dávat. Zbavit se ovšem starých nenošených věcí to néé. Vždycky si říkám, že si to nechám na domácí nošení, nebo, že se to bude hodit a bla bla bla. Pak se toho zbavím a začnu to postrádat. Asi to znáte taky, ne?

Poslední dobou je všechno nějaké... nevím, zdá se mi to podezřele klidné. Nic přehnaného. Zároveň jsou tu situace, spíše jen jedna, která je komplikovaná až hrůza a já stále nevím co dělat. Mám dojem, že tu ani neexistuje spávné řešení. Dokonce ani čas v tomto případě není správné řešení a tak nějak jsme na tom obě strany dost bledě a nevíme co dál. Je to zmatené, zamotané a těžké. Chceme to řešit, ale nejde to. Jsme prostě na mrtvém bodě. Já jsem na mrtvém bodě. Všechno je teď jiný i přesto, že mám pocit, že se toho moc nezměnilo. Něco v mojí hlavě je jinak. Je to totálně jinak!