Červenec 2013

Enjoy what you have, because you never know what's coming next.

30. července 2013 v 17:42 | Inny Emilly |  journal
Vím, že jsem naslibovala hrozně moc článků a recenzí, ale když mně se do toho táááák nechce! Asi to teď ani nemá smysl, když pojedu zase brzo pryč a většinu času netrávím tolik doma a nebo ho prospím jelikož mě bolí hlava ze včerejší párty. :D Jednoduše to nechám až pod dovolené, až bude blog plně v provozu (snad).

Přemýšlím o čem bych se tu tak rozepsala, protože se nic zajímavého neudálo. Teda... ano, událo se hodně věcí. Až moc. Ale stejně si myslím, že to nejsou věci vhodné k rozebírání na blogu. Nebo aspoň já asi nedokážu být ten typ co by to psal na blog, neboť stále trpím panickou hrůzou z toho, že někdo známý můj blog objeví a pozná mě v tom. Je jasné, že to už by poznal podle spousty těch keců co už jsem sem napsala a tím spíš sem nechci psát další.

Новости

No dobře, tak možná můžu napsat (pravděpodobně to nikoho nezajímá), že jsem na táboře potkala kluka... Znám ho teda už zpředešlých táborů a už dřív proběhla nějaká ta líbačka. Letos to ale došlo dál. Potřebovala jsem se na táboře odprostit od všech myšlenek nejen na toho kluka ze školy, ale od všeho a to se mi tak nějak povedlo. Věděla jsem, že s tím klukem to bude jen taková ta síla místa, kdy si vyberete prostě někoho kdo je zrovna v okolí a jelikož tam moc kluků pro mě nebylo, tak volba byla jasná. Po třech letech mi dokonce dal telefoní číslo a chtěl abych mu napsala na fb a doufá prý, že se uvidíme přes rok. No, tak kdo ví.. :D

Další strašně zajímavá věc: jsem ujetá na Linkin Park. Poslední dobou jsem do nich fakt magor. Hrozně se mi líbí to nové album. Počínaje Castle of Glass až přes další jako Roads Untraveled nebo I'll Be Gone. Asi mě k tomu tak trochu přivedla moje dobrá kamarádka, která je absolutně miluje a vůbec se jí teda nedivím. Dneska je zase celý den poslouchám. Je to droga! Ty tři týdny mi hrozně chyběla taková normální hudba. Hraní a zpěv u ohně to bylo sice parádní a mám to ráda, ale už to chtělo něco pořádnýho.

1125. - opisynova

A teď fakt děsně důležitá věc kterou jsem chtěla zmínit. On má být teď druhý díl Hunger Games!? Já se na to mega těším. Chci to vidět. Prej jsou teď v kině samé lepší filmy, tak už aby mě zas někdo pozval. :D A taky je teď nějaký nový Wolverine a asi za rok bude i další pokračování X-menů. No tak to jsem vážně zvědavá. Tyhle věci já prostě můžu.

Dneska je parádní počasí. Není tak šílený vedro a příjemně sprchlo. Chtělo by to jít ven, ale samotná fakt nepůjdu. Taky bych chtěla jít nakupovat. Dostala jsem pětikilo od mamky, ale tak nějak se včera záhadně vypařilo a zůstaly mi dvě stovky. Nechápu jak je to možné. Nevybavuju si, že bych něco platila... vlastně si toho nevybavuju docela dost. No, to je jedno. Prostě prachy byly a zase nejsou, ale bylo mi řečeno, že konečně po těch letech bych mohla dostávat kapesné. :D Snad se dočkám. Zatím se mějte, páčko.

Statistics / 22.7. 2013 - 28.7. 2013

30. července 2013 v 17:15 | Inny Emilly |  blog news
• Opět všem velmi děkuji za přízeň v dobách mé nepřítomnosti. Jste skvělý! =) Snad vám to budu moci nějak oplatit. Hrozně mě těší, že si během dne někdo na můj blog vzpomene a zavítá sem.

Pondělí: 7
Úterý: 4
Středa: 12
Čtvrtek: 13
Pátek: 7
Sobota: 11
Neděle: 20

Celkem: 74

Live for today, because yesterday is gone, and tomorrow may never come.

28. července 2013 v 11:34 | Inny Emilly |  journal
Asi bych teď měla přijít s typickou větou "Konečně doma!" , ale ne.. já ji nepoužiju. Klidně bych ještě aspoň týden byla na táboře. Z toho nejspíš vyplývá, že jsem si tábor užila. Parádně strávené tři týdny a i přesto, že jsem nesmírně utahaná a věčně ospalá se cítím tak nějak uvolněná a odpočatá. Pročistila jsem si hlavu, přešla na jiné myšlenky, zbavila se některých pocitů a vše je fajn. Léto je tu stále a čeká až to rozjedu. Což mám pochopitelně v plánu.

Doma mě čekalo milé překvapení a tím bylo, že jsme si kočku nechali. Máma sice říkala, že jí hned druhý den chtěla vyhodit, ale kvůli mně to neudělala a tak kočka, která se nakonec jmenuje Líza, zůstala u nás a neustále tu řve a mňouká. Je to, ale příšernej mazel. Myslela jsem, že si budu muset delší dobu na kočku zvykat, ale pravda je úplně jiná. Zapadla hned.. jako kdyby tu byla odjakživa. Člen rodiny.

anxious soul | via Tumblr

Všem bych vám chtěla moc poděkovat (hlavně affs), že jste ke mně chodili i po celou dobu mé nepřítomnosti a hlavně moc děkuji za spousty komentářů, které mi dalo docela práci všechny přečíst. Opravdu jsem takovou přízeň nečekala. Moc, moc děkuju. Teď budu asi do čtvrtka více méně doma, balit věci na dovču, venku s kamarády, párty a podobně, takže moje aktivita zde na blogu možná nebude vždy nějak velká a proto ho nechávám stále pozastavený. Další informace ještě dodám. Dneska mám hlavně v plánu obejít affs, kouknout co kde nové a zjistit kdo mě smazal a kdo ne. Potom sem možná přidám nějaké články.

Momentálně mám velký nedostatek a absťák po hudbě. Přijela jsem domů a zjistila, že mi nejde nb, mobil mám v opravně a tak jsem málem zešílela, že si nebudu mít kde pustit písničky. No... nb už jakš takš jde, tak aspoň něco. Tenhle návrat do civilizace je složitý. Musím pobrat nové drby, informace a tak dále.

Exes and Hoes | via Tumblr

Jdu si dát rajskou a pak se vrhnu na velký letní úklid svého pokoje. Vyházím všechny hadry a hezky si poskládám skříň. Chci si nakoupit nové věci. Kamarádka říkala, že v H&M mají teď hodně dobrý kousky. Taky mám v plánu jsem dát pár recenzí jak už jsem psala před odjezdem, třeba na Mixu a tak dále. Záleží na tom, jak se mi dneska bude chtít. Prioritou je, abych obešla všecky affs. Docela bych jela někam na koupák, ale v tomhle horku se nikomu nikam nechce a radši trčí doma. Nechápu... Já bych šla hned. Mějte se a užívejte dne! Xoxo.

Statistics / 1.7. 2013 - 7.7.2013

27. července 2013 v 16:17 | Inny Emilly |  blog news
• Jsem naprosto nadšená a děkuji za krásnou návštěvnost a i za tu během mé nepřítomnosti a za všechny skvělé komentáře a hodné affs. Bohužel jsem měla na mailu plnou schránku a tak nemám pslední tuším dvě návštěvnosti a mám jen tuhle. I tak moc děkuji.

Pondělí: 39
Úterý: 36
Středa: 32
Čtvrtek: 57
Pátek: 74
Sobota: 31
Neděle: 17

Celkem: 286

Nesamostatnost. Moje prokletí.

23. července 2013 v 14:51 | Inny Emilly |  admin's life
• Možná vám tento článek bude připadat nudný, nezajímavý a třeba i zbytečný, ale je to prostě něco o mně, z mého života a patří to ke mně. Nikdo vás nenutí tohle číst, ale když už něco chceteokomentovat, třeba i jen proto, aby jste si zvedli návštěvnost, bylo by fajn si to nejdřív přečíst. ;)

Dobře... neříkala bych tomu asi úplně nesamostatnost. Spíš...hmm.. já nevím jak tomu říkat. Strašně nerada dělám většinu věcí sama ať už mě baví sebe víc. Ráda sportuju, chodím na brusle, běhat, na kolo a podobně, ale nikdy nejdu sama. Nechci jít sama. Nebaví mě to pak a připadám si trapně. Stejně tak nerada chodím sama nakupovat nebo cokoliv zařizovat ať už jde třebajen o kopírku ve škole. Když jdu sama, připadám si nejistě, trapně. Je to stejný jako při trapasech. Když třeba zakopnete a jdete sami, je to trapný a zrudnete a modlítze se ať to vidělo co nejmíň lidí a honem pryč. Když ale jdete s přáteli a zakopnete... je to sranda, smějete se a není to trapný (moc).

we all have secrets

Vážně bych si přála umět být víc samostatná. Vyřizovat sama plno věcí, nebát se toho. Být v tomhle trochu víc dospělá. Neříkám, že to nezvládnu udělat, jen nechci být při tom sama. Jsou le i věci, u kterých jiné lidi nesnesu a teď nemluvím jen o koupelnových potřebách. :D Říkám si, že je to možná tím, že jsem bývala osamělá a nejistá a teď nechci aby to pokračovalo. Nebo jsem prostě jen vadná a samostatně neschopná.

S. Darko

14. července 2013 v 12:51 | Inny Emilly |  movies
Originální název: S. Darko
Rok: 2009
Žánr: Mysteriózní / Sci-Fi / Thriller /Krimi
Režie: Chris Fisher

Navazuje na předchozí film Donnie Darkoz roku 2001, který jsem jaksi neviděla. Nicméně tento film jsme si stáhla z jediného prostěého důvodu a tím důvodem je božský a sladký, sexy Ed Westwick! A je to opravdu jediný důvod, proč jsem u tohoto filmu vydržela až do půlky (možná i kousek dál :D). Příběh mi zcela nedává smysl, možná je to tím, že jsem neviděla ten předtím, ale člověk by řekl, že v roce 2009 už filmy byly na lepší úrovni. Třeba to bude taky tím, že jsem film dosud nedokoukala a nejsem si ani jistá, jestli se tak někdy stane. Už od začátku jsem čekala, že to bude blbost, ale kupodivu mi to tak z počátku nepřišlo. Bylo to něčím zajímavé, ale pak přišli noční scény, kdy ona byla nějaká princezna smrti nebo co a kecala něco o konci světa a podobný blbosti a najednou to ztratilo na kouzle. Prvně to vypovídalo příběh dvou holek co evidentně neví co se životem a tak prostě jedou... to bylo fajn, ale to další bylo fakt divný. Od chvíle kdy hlavní hrdinka umřela jsem si říkala, že to vypnu. No, dlouho mrtvá nebyla jelikož jí kamarádka zachránila, ale sama umřela. A tehdy to začla být fakt kravina a vypla jsem to. Takže říkám, že to asi nebude nejlépe promyšlený film s dobrou pointou...

Linkin Park / Castle Of Glass

10. července 2013 v 15:00 | Inny Emilly |  music
Aaa! Tuhle písničku jsem si naprosto zamilovala. Poprvé jsem ji slyšela v rádiu a nějak moc mě nenadchla, ale potřebovala jsem něco, co ještě nemám oposlouchaný, tak jsem si ji na youtube našla a od té doby mi tu stále hraje. Boží! Linkin Park mám docela ráda, řekla bych, že čím dál tím víc. Ohromě žeru písničku Burn it down a songy z Transformers. A taky Numb.

(přednastaveno)

Life is worth living under any circumstances, even if it hurts sometimes.

6. července 2013 v 15:10 | Inny Emilly |  journal
Dneska jsem opravdu šťastná. Už týden venku pobíhá kočka (mladá, menší). Hrozně jsem se jí chtěla ujmout, ale máma byla tak nějak pořád proti. Škemrala jsem a kňučela, ale akorát dostala vynadáno. Dneska si vstanu a ejhle, kočka na okně. První reakce "Jééé, my máme kočičku!! Je moje!" Teď už je u nás celej den a já si ji zamilovala. Je úžasná a úplně mi vyhnala myšlenky na toho kluka a všechno trápení. Chci jen a jen ať si ji můžem nechat. Jenže máme psa a je s tím trochu potíž. Už dělají pokroky, ale i tak...

Jinak další dnešní plány kromě kočky jsou... nákup v tescu a shánění škrabadla pro kočku. Tak jo, zase je to o kočce. Jsem totálně poblázněná tou černou malinkou, rozkošnou a tolik přítulnou Mickou Nunu jak já jí říkám. Nedokážu se soustředit na nic jiného. Vzala jsem si ji do pokoje aby se pes uklidnil a ona se rozkoukala. Protunelovala mi polštáře a oblíbila si postel. Pak se uvelebila pod peřinou, ocásek si položila na mou nohu a po spokojeném vrnění a škrabkání usnula. Když jsem nohu pomalu posunula pryč, okamžitě se probrala a zadní packou si mou nohu zas nahmatala a spala spokojeně dál.

indie | Tumblr

Myslím, že dalších pár týdnů budu řešit jen a jen kočku. Zejtra jedu na tábor a 19 dní budu pryč! Bojím se, co se za tu dobu s ní stane, ale na druhou stranu, jestli půjde kočka pryč, tak je asi lepší, že tu nebudu, protože jinak by mi to rvalo srdce ještě 100x víc. Snad to dopadne jinak a já přijedu a kočka už bude plnohodnotným členem rodiny! Nic víc si teď opravdu nepřeji.

A teď jako obvykle nějaký ten odstavec o blogu... Jak už jsem minule psala, blog bude pozastaven (od zítřka), tudíž prosím affs, aby si mě nemazali. Nevím, kdy přesně se vrátím, ale určitě se za 3 týdny ozvu (zas tak určitě to nevím :D). Přednastavím max tak 5 článků, jen aby tu bylo něco k vidění, jelikož je stejně mám už rozepsaný. Jinak je mi líto, ale během dneška už asi nic nepřidám, neboť se nemůžu pořádně na žádný psaní soustředit.

Pink. :)

A teď si tak vzpomínám, že byl dneska fakt parádní oběd. Ty knedlíky o kterých jsem včera psala. Přijela i sestra s přítelem a nečekaně to bylo kvůli té kočce. Fak jsme z ní všichni hotový. Včera jsem dělala nákup v drogérce a na to, že mám pár věcí, mě to vyšlo asi na pětikilčo i s 15% slevou. Mám novou řasenku, ochranný sprej na vlasy a krém na obličej značky Mixa, který jsem hrozně chtěla vyzkoušet. Což znamená, že až se vrátím, tak vás čekají nějaké ty recenze. Tak a teď už je fakt nejvyšší čas si jít zabalit ten kufr!

If I could ask God one question it would be: Why me? Why just me?

5. července 2013 v 19:32 | Inny Emilly |  journal
Předevčírem jsem si slíbila, že už o něm nebudu mluvit, že už nebudu poslouchat smutný písničky a nechám to plavat. Vydržela jsem to celý den, ale večer jsem si psala s kamarádkou a i ona má zrovna někoho o kom už by ráda přestala mluvit, takže jsme do toho obě spadly. Napsaly jsme slohy o tom jak hrozně se cítíme. Myslela jsem, že když to napíšu, vypíšu znova celý ten příběh a pocity, že to bude v pohodě a budu moct jít dál. Pravdou je, že to prostě jenom bolelo. "We are lost in pain!" Tak hrozně jsem si přála aby to přestalo. Nechci se takhle cítit, nechci to takhle prožívat. Já už tohle prostě nechci. Asi je to můj trest. Za to, jak jsem se dřív chovala. Jaká jsem byla. Jaký jsem měla pohled na vztahy. nechtěla jsem vztah, nevydržela v něm, otavovalo mě to, chtěla jsem všechny a nikoho. A teď když chci jen jednoho a možná i ten vztah, tak ho nemůžu mít. Prostě mám co jsem chtěla. Boží mlýny melou...

Nechci být ale nevděčnice a stěžovat si. Vždyť... dokončila jsem základní vzdělání, prošla bez reparátů, sblížila se se spoustou lidí, objevila přátele, kteří mě podrží, mám rodinu s kterou jedu na dovolenou k moři, nestrádám na jídle ani na jiných věcech, nikdo mě netýrá a nemlátí... vlastně jsem šťastný člověk, tak je asi sobecké a přehnané chtít víc.

Tumbl | via Tumblr

Tak jo, teď zas něco normálního a méně srdcervoucího. Dneska jsem měla parádní oběd. Byly kuřecí prsa s bramborovým salátem. Mňam! A zejtra budou ovocný knedlíky (rodinný recept). Máma mě rozmazluje, když v neděli odjíždím. Což mě vede k myšlence, že je nejvyšší čas balit, ale tak ještě musím stejně nakoupit věci v drogérce a moc se mi do toho balení nechce. Brr, nesnáším to! Nejraději bych vzala celou skříň. Nééé vůbec nejsem náročná.

Taky jsem se rozhodla, že dneska už zase začnu se sebou něco dělat. Budu cvičit a trochu víc si dávat bacha na to co jím. Když jsem včera obcházela blogy objevila jsem dost videí na cvičení, která mě inspirovala. Nejdřív ty cviky vypadaly jednoduše a říkala jsem si, že to nemůže být tak účiný když mám jeden cvik na minutu. No... dneska jsem to zkoušela a ta minuta byla při některých cvicích až až. Ale budu v tom dál pokračovat. Chci v říjnu vypdat dobře. Chci se sebou něco udělat a to nemluvím jen o hubnutí. Už žádný kluci a úvahy nad nima... budu radši čas a energii věnovat do sebe a jinak užitečných věcí.

autumn | Tumblr

A teď ještě něco k blogu pochopitelně. "Fuuu jestli si to někdo dočetl až sem, má můj obdiv :D" Takže, blog bude od neděle pozastaven na cca měsíc. Měla bych se vracet z tábora 26.7. ale pak budu doma jen pár dní a jedem do Chorvatska, tak nevím jestli budu na blogu. Přednastavím pár článků (fakt jen pár), aby tu aspoň bylo čas od času něco ke čtení. Přihlásila jsem se do několika hodnocení blogů, tak jsem zvědavá. Přivedlo mě k tomu jedno z aff.

Něco málo z nákupů za poslední dobu.

5. července 2013 v 13:56 | Inny Emilly |  trash
• Asi nejsem ten typ co má každej týden plno nových věcí. No, né že bych nechtěla, ale tak spokojím se s málem. :D Možná bude někomu připadat nesmyslné, že píšu třeba o zubních kartáčcích, ale i ty mají pro mě velký význam, takže sorry, ale nenutím nikoho aby si o tom četl. Mám sice jen dva nové kousky oblečení, ale za to jsem za ně mega ráda. Obojí jsem hrozně chtěla a jsem za ně vděčná.


1) Kartáček na zuby CURAPROX - Je to divný, ale mně osobně na zubech docala záleží. Nenechala bych si ani za milion dát na zuby jinou plombu než bílou. Tyhle kartáčky jsou opravdu super a ničím jiným si zuby čistit nechci. Jsou akorát měkké a díky jejich velikosti se s nimi parádně čistí zuby. Říkejte si co chcete, ale i kartáček je důležitej.. prstem si zuby čistit nebudu.

2) Oční stíny - Tohle ani není značka, dostala jsem teď od kámošky, jelikož měla dvoje z nějakýho časopisu. Pravděpodobně z bravíčka nebo podobný blbosti. Jsou tam čtyři odstíny a to růžová, tmavě zelená (až do hněda), zelená a bílobéžová. Jsou poměrně dost lesklé, ale vsadím se, že najdu nějaké využití aspoň pro tři odstíny. Tu zelenou nevím no...

3) Svisle pruhované šaty H&M - Sháněla jsem si šaty na poslední den v tomhle školním roce, tedy na vysvědčení. Chtěla jsem něco jednoduchého pěkného a hlavně levného, jelikož jsem měla poslední tři stovky. Díky tomu, že mají teď všude velké slevy, jsem objevila tyhle šaty, který se mi hned líbili a stály přesně 300,-. Jaké štěstí. Je to velikost 34 ale sedí mi parádně.

4) Sports armband - Tohle jsem si ani tak nekoupila spíš dostala od rodičů. Když jsem byla posledně běhat, vzala jsem si mobil a sluchátka do kapsy a bylo to dost nepohodlný. Navíc mi sluchátk pořád vypadávala mobil mě bombardoval v kapse. A co teprve šortky bez kapes. Proto mi koupily tenhle sportovní popruh na paži, do kterýho můžu dát mobil i klíče.

5) Šortky s vysokým pasem Tally Weijl - A to nejlepší nakonec. Moje velký lásky! Nové šortky s vysokým pasem z Tally. Hrozně jsem jedny takový chtěla a dočkala jsem se. Stály mě po slevě 600,- a leze mi z nich zadek, ale tak komu to vadí! Jsou hrozně pohodlný, vypadají dobře skoro ke všemu. Jediné čeho se bojím je ta roztrhaná část vpředu. Jak se znám tak při chvilce nepozornosti o to někde zavadím nebo při rychlém oblékání to roztrhnu nohou.